Společnost přátel a rodičů Střediska "DAR"

Aktuality

Hledáme do našeho týmu pracovníka či pracovnici v sociálních službách do denního stacionáře DAR na celý úvazek,nástup možný ihned. Kontaktujte PhDr.M.Janíkovou dar@dcpaprsek.org

 

Vážení rodiče,
zdravíme vás a přinášíme informace o respitní péči pro rok 2019:
Náklady v roce 2019 hradíme opět pouze ze sponzorských darů (odměny asistentů a pronájem prostor)
Platba činí : 520,- asistence a 230,- jídlo = 750 Kč za víkend.
Pokud budete mít zájem o víkendovou službu, zavolejte vždy 10 – 14 dní předem paní
Petru Jarmarovou na tel: 235 362 726 nebo mobil 732 772 040.
V úterý před respitním víkendem vám dáme vědět, zda vám službu můžeme poskytnout.
Chceme se tímto vyhnout kritériu „kdo dřív zavolá“ a poskytovat služby rovnoměrně všem rodinám, které ji potřebují.
Platbu pošlete do čtvrtka před respitním víkendem.
V případě individuální respitní péče si termín a jméno asistenta vyjednejte s paní Jarmarovou.
Děkujeme všem rodičům i přátelům, kteří sehnali sponzory ☺☺☺
Věříme, že budete s našimi službami stále spokojeni a přejeme Vám vše dobré
13.-15.9.2019 11.-13.10.2019 15.-17.11.2019 13.-15.12.2019

 

VIDEO DCP

 
 
 
Poděkování Kubík
 
Dobrý den, chtěla bych moc poděkovat za to, že se náš Kubík mohl účastnit 1. respitního víkendu v novém školním roce 2016/2017. Prázdniny jsme Kubík, Kačka i já strávili celé na venkově v bezbariérové chalupě a náležitě jsme si je užili. Jako máma i táta v jednom jsem se snažila dělit svoji pozornost a péči mezi obě děti rovným dílem. Přece jen se však ne vždy úplně na sto procent zadařilo být spravedlivá a občas musela Kačka vyčkat, než Kubíka nakrmím nebo s ním zacvičím. Je to skvěla a trpělivá slečna a nikdy v takových situacích neprotestovala. Vím ale, že mě také někdy chce mít jen pro sebe. Když jsem jí řekla, že Kubík bude v září ve stacionáři na respitním víkendu, tak zajásala: "Jupííí, zase jednou dámská jízda!" A tak to také bylo. O Kubíka bylo celý víkend vzorně postaráno v Praze a my s Kačkou jsme si užívaly tentokrát na chalupě samy. Večer jsme vedly " holčičí řeči" a po probuzení se pořádně zlochtaly a dlooouho, předloooouho společně snídaly. Pak jsme si udělaly výlet do oblíbeného Písku a s předstihem už vyrobily vánoční dárečky z vosku, vonných solí a mýdlové hmoty. Pěkně jsme si zaexperimentovaly a hodně se u toho i nasmály. Pak jsme si v bazénu, kde jsem se celé léto věnovala hlavně Kubíkovi, užily dosyta všechny atrakce, vířivky a jiná bublání. Byl to zároveň balzám i pro moje záda, která se už po dvou zářijových týdnech každodenního provozu v pražském bariérovém bytě zase neodbytně hlásila o nějakou tu úlevu. Večerní posezení s našimi přáteli ve vsi bylo pak pěknou tečkou za tímhle pohodovým víkendem. V neděli jsme si v Praze vyzvedly ve stacionáři dobře naladěného Kubíka a všichni tři - spokojení a odpočatí - zase jedeme dál!!! Móóóc děkujeme všem, kteří nám takový víkend umožnili, jednou za čas je to pro naše společné fungování fakt potřeba.
Vlaďka, Kačka, Kubík

Poděkování Vojta

Vojta je desetiletý chlapec, kterému byla po porodu diagnostikována dětská mozková obrna. Má velmi omezenou hybnost všech končetin.Prakticky to znamená, že neudrží nic v ručičkách, sám se nenají ani nenapije, nedokáže si sám sednout ani lézt. Jeho přesná diagnóza zní spastická kvadruparéza...svaly celého těla jsou v křeči a bez neustálé rehabilitace by se syn neobešel. Vojtíšek vyžaduje neustálou péči.

Postupně se k základní diagnóze přidala epilepsie a také těžká vada zraku. Vojtíšek rozliší světlo a tmu a některé kontrastní barvy. Má hodně citlivý sluch, což způsobovalo hlavně v prvních letech jeho života velké problémy. Měl záchvaty pláče a křiku při každém zvuku, v noci nemohl spát a i běžná procházka se stala velkým problém.

Vojta má ještě další dva sourozence-osmiletého Adámka a tříletého Davídka. Díky Daru a všem úžasným lidem v něm, vše zvládáme. Víme, že se na ně můžeme kdykoli obrátit a vždy se nám snaží vyjít maximálně vstříct.

Díky respitním víkendům se už s manželem nemusíme neustále rozdělovat (jeden zůstával s Vojtíškem doma, kde mu bylo nejlépe a druhý šel se sourozenci ven). Teď se můžeme spolehnout, že je o Vojtíka skvěle postaráno a my využíváme každou minutu na to, aby jsme věnovali čas bráškům a mohli je vzít na výlet, za sportem nebo za kulturou. Díky respitním víkendům jsem si mohla dokonce splnit svůj sen a absolvovat skoro roční rekvalifikační kurz pro instruktory cvičení Body and Mind .

Dar je pro nás druhou rodinou, s jejíž podporou můžeme žít život naplno.

 

Maminka Vojty

Poděkování PD

Přestože je naše starší dcerka těžce mentálně i fyzicky postižená, vždy jsme se snažili dál žít aktivně a co nejnormálněji jako ostatní rodiče s malými dětmi. Jezdíme na kolech se speciálním vozíčkem, s kočárkem na kolečkových bruslích, plavat do termálních bazénů. V zimě jsme jeli na hory, ale dovolená se nevydařila. S invalidním kočárkem se ve sněhu nedá moc jezdit, zima je pro nepohyblivé dítě mnohem studenější než pro bobujícího sourozence. Naštěstí nám letos v DARu pomohli a nabídli nám víkendový pobyt.

Mohli jsme s mladší dcerkou odjet na hory užít si sníh s vědomím, že i ta starší se má báječně s tetami a strejdy, které zná a kteří se o ni umí skvěle postarat. A je jí při tom teplo:-)

 

Děkuji maminka.

 

Poděkování od Jakuba T.

Mám dva syny. Mladší syn Jakub (9 let) má těžkou formu dětské mozkové obrny. Je ležící a potřebuje nepřetržitou péči. Pravidelně využívám odlehčovací služby Sdružení rodičů a přátel střediska DAR. A to nejen ty víkendové, ale také každoroční pobyt v přírodě a v případě potřeby také individuální asistenci. Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří přispívají do sbírky Pomozte dětem a tím i na naše odlehčovací služby. Jsou pro naši rodinu nedocenitelné. Využívám je především k odpočinku od náročné péče, ale také k výletům a jiným aktivitám se starším synem (11 let) a manželem. 

Ještě jednou moc děkuji a jsem vděčná za to, že tato forma pomoci rodinám s postiženými dětmi existuje a můžeme ji využívat.

Maminka Jakuba

 

Poděkování Matěj H.

Jsme rodina se dvěma dětmi.

Dceři je 12 let a je zdráva. Matějovi je pět let a narodil se s Downovým syndromem.

Za celou dobu těhotenství jsme neměli ani náznak toho, že by se nám mohlo narodit dítě

s postižením. Po porodu to tak bylo pro nás velkým překvapením a začal nekonečný koloběh rehabilitací, vyšetření a doktorů.

Hned v porodnici se nám snažili se vším pomoci a nasměrovat nás správným směrem. Tam jsme poprvé dostali kontakt na paní doktorku Janíkovou. První rok a půl jsme si mysleli, že vše zvládáme sami, ale najednou nastala situace, kdy manžel pracoval a já (matka) jsem onemocněla a nebyla schopna se starat o syna potřebným způsobem. Proto jsme se obrátili na Středisko DAR na paní doktorku Janíkovou.

Přijetí Matěje do denního stacionáře nám umožnilo, abych se uzdravila a zároveň Matěj získal ucelenou péči, kdy nebylo třeba přebíhat z jednoho zařízení do druhého.

Díky respitní péči a pobytu v denním stacionáři jsme se mohli víc věnovat naší zdravé dceři a najít čas i na odpočinek.

Jelikož jsem díky péči o postiženého syna ztratila možnost normálně pracovat, respitní péče mi umožnila najít čas na studium a absolvovat rekvalifikace díky kterým mohu pracovat alespoň částečně.

I když v současné době Matěj navštěvuje mateřskou školku, i nadále využíváme respitní péči.

Bez této pomoci bychom měli vše mnohem těžší a bez možnosti normálně žít.

 

Rodiče Matěje

 

Poděkování Luboš V. 

Můj syn se jmenuje Luboš a má těžkou formu DMO a epilepsii.Je úplně ležící,pohybuje se pomocí invalidního vozíku.Velice nám pomáhá sdružení rodičů a přátel Střediska DAR.

Využíváme jednou za měsíc odlehčovací víkendovou službu, v létě jezdí Luboš na týdenní pobyt v přírodě.

Když jsem loni byla hospitalizovaná v nemocnici a absolvovala těžkou operaci,sdružení mi pomohlo formou individuální odlehčovací služby a o Lubču bylo perfektně postaráno.

Jsem ráda,že sdružení DAR funguje. Díky lidem,kteří ve sdružení pracují,mohu načerpat tolik potřebné síly a odpočinout si.

Moc všem děkuji a velice si vážím této pomoci.

 

Maminka Luboše